O hluchoslepotě

Hluchoslepota je kombinované zrakové a sluchové postižení. Často souvisí se stárnutím či úrazem, přičemž ztráta obou smyslů může být částečná nebo úplná. Tento hendikep způsobuje potíže především při komunikaci, prostorové orientaci a samostatném pohybu, sebeobsluze a přístupu k informacím. Zabraňuje hluchoslepému člověku plnohodnotně se zapojit do společnosti a vyžaduje zajištění odborných služeb, kompenzačních pomůcek a úpravy prostředí.

Hluchoslepého člověka můžeme na ulici poznat podle bílé hole s červenými pruhy, která hluchoslepým slouží při pohybu po veřejných prostranstvích, ulicích a na přechodech. Širokou veřejností je červenobílá hůl často zaměňována za bílou hůl nevidomých. K hluchoslepému tak přistupují jako k nevidomému, což může vést k nedorozumění.

Způsob komunikace s hluchoslepým člověkem závisí především na rozsahu jeho postižení. Největší pozornost potřebují lidé s vrozenou hluchoslepotou a získanou totální hluchoslepotou. Tito lidé mohou komunikovat např. pomocí dotekové Lormovy abecedy (odtud odvozen název našeho sdružení), při které se dorozumívají doteky do dlaně. Každý dotek odpovídá konkrétnímu písmenu.

Hieronymus Lorm, původním jménem Heinrich Landesmann (9. 8. 1821 – 3. 12. 1902), hluchoslepý básník, filosof a novinář, byl rodákem z jihomoravského Mikulova. V patnácti letech náhle ohluchl a následně se mu velmi zhoršil zrak. V roce 1882 ztratil zrak úplně. Pro vlastní potřebu sestavil dotykovou abecedu. Až šest let po jeho smrti byla abeceda zveřejněna a následně se rozšířila po celé Evropě.