Cena Hieronyma Lorma: Příspěvek 2018-proza-9

Přátelství si představí každý jinak, podle svého. Já mám spoustu přátel, které potkávám na ulici, na různých akcích či pobytech. Jedu-li na rekondice, vždy ráda povídám i poslechnu si, co se změnilo, někteří přislíbí pomoc nebo jen zavolání telefonem apod., ale po čase zapomenou nebo se omluví.

Skuteční přátelé zavolají do nemocnice i domů, když jsem byla po operaci, nebo se ozvou, jestli něco nepotřebuji, když manžel odjel do lázní.

Právě v tento čas to byla moje průvodkyně Zdislava, zavolala, její povzbudivá slova mě potěšila. Vím, že podá pomocnou ruku vždy a každému, když potřebují doprovod kamkoliv. Ona zapojí i svou rodinu. Její manžel nás odveze na koncert nebo na bazén, který mám ráda, nebo jinam. Neodmítnul pomoc ani mému manželovi s pumpou na zahrádce. Také její syn nám občas přiveze nějaké dortíky z vesnice a je ochotný nás zavést autem na nádraží k vlaku nebo naopak. Dobří přátelé pomohou, i když třeba musí odložit svou práci. Já si jejich pomoci vážím. Jsem vděčná za každou, i drobnou pomoc. Zdislava má i nějakou stálou menší brigádu, kde ji většinou zastoupí její dcera, když někam odjedeme.

Tak tedy přátelé nade vše!