Příspěvek
Ročník: 2018
Kategorie: Próza
Číslo: 10
Autor
Jméno: Eva Drozdová
Typ a stupeň postižení: střední slabozrakost, hluchota
Když jsem byla malá, trávila jsem zimní, jarní, letní, no zkrátka všechny prázdniny u babičky na vesnici. Babička měla domek se stodolou, chlévy a zahradou. Byla vždycky doma, starala se o domácnost a zvířata, dědeček dojížděl za prací do Prahy. Babička chovala mnoho zvířat: perličky, slepice, kozy, husy a další.
Husy dělaly nepořádek na zahradě, tak jim postavila ohradu, ve které byly. Krmila je bramborovými šiškami, a aby husy pěkně přibraly, dávala jim je přímo do krku a jeho hlazením jim je nacpala až do žaludku. Husy pak byly krásně vypasené!
Protože měli hospodářství, samozřejmě nesměly chybět kočky. Babička kočky milovala, měla jich dohromady padesát! Kočky byly naučené žít ve stodole, na noc je babička zavřela na půdu, aby chytaly myši. Jen kočka, která byla v období zimy březí, mohla vrhnout koťata v kuchyni, kde pro ně měla babička připravený pelíšek v šuplíku na uhlí u kamen. Jen jedna černá kočka směla být v pokoji, byla čistá a babiččina nejoblíbenější.
Díky babičce jsem získala vztah k přírodě a stejně jako ona miluji kočky. Také mám doma jednoho kocoura.