Příspěvek
Ročník: 2016
Kategorie: Próza
Číslo: 9
Autor
Jméno: Dana Ťukalová
Typ a stupeň postižení: těžká slabozrakost, těžká nedoslýchavost
Vidět a slyšet je můj sen, vím, že už to není možné.
Přesto si plním každý den krásný pohádkový sen, a to je, že žiju, miluju přírodu, zajdu ráda s přáteli do restaurace, chodím plavat s vnoučaty, s manželem jsem poznávala kus světa pomocí dovolených u moře. Hodně cestuji po milované vlasti české, hlavně na různé pobyty, srazy a akce. Pomáhám slabším a radost mám, když sami mají radost.
Nedělám rozdíly mezi zdravými a handicapovanými, beru je jako sobě rovné, chovají se taky tak. Je to o výběru přátel, ale i o důvěře. Neznám slovo nenávist a závist, žiju si pohádkově, protože tak chci žít, a dělám vše pro to, aby mi bylo fajn.
Nesmím zapomenout na slaďoučké, úžasné sedánky na kávičce s dortíčky, to je hotová slast. Šampíčko s jahůdkami a krásná hudba je lék na nervy přímo pohádkový.
Ráda chodím a plavu, chce to jen mít dobrého průvodce. Bohužel těch je málo. Užívám si takové akce nejvíce s vnoučátky. Ještě, že je vede jejich maminka k tomu, jak se mají chovat k handicapovaným. To už je parádní pohádka!