Příspěvek
Ročník: 2016
Kategorie: Poezie
Číslo: 5
Autor
Jméno: Eva Poláčková
Typ a stupeň postižení: praktická slepota, těžká nedoslýchavost
Kdo mě zná a kdo to ví,
že můj život je pohádkový?
Jezdím po něm na invalidním vozíčku elektrickém
se slepeckým psem.
V uchu naslouchátko
a na klíně koťátko.
Je smutný i veselý.
Když nevím kudy kam,
tak oči zavírám
a do pohádky odlétám:
Probouzím se na krásné zahradě,
když mě sluníčko lechtá po bradě.
Na stromech sedí nádherní pávi
a posílají vám pozdravy.
Po cestě jde Karkulka,
nese košíček
plný buchtiček.
Vlk se na ní usmívá
a těší se, až se do košíčku podívá.
Na rybníčku plave Kačer,
ten bude hrát představení až večer.
Rumcajs maluje u stojanu obraz – maluje svou rodinku,
les Řáholec a zvířátka,
na plátně vylézá pohádka.
Cipísek vozí na trakaři písek.
Bude stavět domečky,
pro malé broučky.
Je tu krásně zdobená klec,
v ní má byteček Ferda mravenec.
Beruška trhá k svačině jablíčka
a pomáhá jí Mánička.
Hurvínek sedí u stolu a popíjí kolu.
Spejbl jde s Žerykem na procházku,
má ho pěkně na provázku.
Přiběhl Tip a Ťap,
chtěli si s námi také popovídat.
Proletěl i motýl Emanuel – hledal
Makovou panenku.
Ta opodál učila tančit Růženku.
Na louce o kus dál,
cvičili králíci z klobouku.
Stála tam
Perníková chaloupka.
Hlídal jí Maxipes Fík,
prý uličník.
Ája mu česala kožíšek,
měl ho plný blešek.
Na stropě v chaloupce seděly čarodějničky.
Kašpárci si zdobili čepičky.
Manka dávala nádobí do myčky.
pomáhala jí princezna,
byla moc líbezná.
Křemílek s Vochomůrkou cvrnkají kuličky.
Já se směju, skládám básničky
a zavírám pohádku na malovanou zahrádku.