Příspěvek
Ročník: 2016
Kategorie: Poezie
Číslo: 4
Autor
Jméno: Olga Pírková
Typ a stupeň postižení: těžká slabozrakost, středně těžká nedoslýchavost
Ráda se toulám voňavým lesem
kolem rašících smrků a borovic, šumících listů buků a dubů,
po stráních porostlých rozkvetlým vřesem
ladící růžovou a fialovou barvou,
po mýtinách pokrytých hebkým zeleným mechem
a pocítit měkkost jeho.
Tiše našlapujíc a neporušíc lidským hlasem
naslouchám veselému zpěvu ptáků.
Jsem obdarovaná a bohatá:
vidět, slyšet, cítit, ochutnávat a dotýkat se.
Až setmí se mi pohled, zešednou barvy
a oněmí svět pro mě navždy,
budu ještě stále bohatá tady.
Zůstává chuť, čich a hmat.
Různorodost bylinek ochutnám,
vůni rašícího lesa ucítím a
měkkost mechu prozkoumám.
Až nebude ani to, srdce na pravém místě mám,
zbydou přeci vzpomínky, které uvnitř ukrývám,
krásy našeho světa a teplo domova.
Tolik jsem šťastná a bohatá.