Cena Hieronyma Lorma: Příspěvek 2016-poezie-1

Dnes jako tenkrát před lety
chtěli by změnit svět
Šílenci všemi prokletí
nechtějí couvnout zpět
Všude staví své rakety
znovu jsme jejich střed
Zpíváme o míru kuplety
s úrodou dozrává jed

Zachraňme život planety
vyřežme starý vřed
Ať její kořen staletý
vydá zas nový květ
Dost bylo řečí o míru
uprostřed válek a štvanic
Lež chtěla by vládnout vesmíru
přetvářka nezná hranic

Předhánějí se národy
o nejkrásnější hesla
Jdou za nimi průvody
jedinci drží však vesla
V Praze i v Moskvě i v Paříži
lidé se narodí nazí
Proč někteří skončí za mříží
a z jiných se stávají vrazi

Jak matka své dítě uchrání
kde pro ně vyprosí štěstí
Jaké mu vštěpovat vyznání
snad víru zaťatých pěstí?
Když pohádkám už nevěří
a pravda se mu skrývá
a celý svět se hašteří
a zlo mu s dobrem splývá…

A zákony se ohýbají
jak zrezivělé hřebíky
A slova míru v sobě tají
zákeřnost kruté taktiky

Zas do těch nejistot se rodí
nevinná nemluvňátka
Zas v bezesných nocích
světem chodí matka

Můj Bože, Ty mě znáš a víš, že láska je má zbraň
Snad modlitbu mou vyslyšíš – chraň naše děti, chraň!