Cena Hieronyma Lorma: Příspěvek 2014-proza-6

Mám kamarádku Marušku, známe se už dvacet pět let. Občas si zavoláme, zajdeme na kávu či na oběd. Léta běží, a tak jednou „přiběhla“ i její padesátka. Marie vyslovila narozeninové přání – podívat se do Prahy. Určili jsme si datum a vyrazili. Ráno toho dne jsme se sešli na nádraží, já jsem zakoupil jízdenku, kamarádka mi dělala průvodce.
Při prvním zastavení rychlíku dostala velkou čokoládu.
Při druhém zastavení rychlíku dostala parfém v pěkně tvarované lahvičce.
Při třetím zastavení rychlíku dostala zámek s klíčkem.
Maruška byla dárkem překvapená a prý co že s tím bude dělat? „Jen počkej, to je překvapení!“
Dojeli jsme do Prahy a vydali se z nádraží pěšky k Anežskému klášteru a dál kolem Technického muzea přes park na Pražský hrad, dolů na Karlův most a Kampu. Na Kampě je velký železný plot. Uzamčení zámků na tomto plotě má mnoho významů – uzamknutí lásky, přátelství, mileneckých vztahů, ale i jiných, tajných přání. A my dva jsme udělali totéž, co mnozí jiní před námi – uzamkli jsme naše přátelství a kamarádskou lásku.
Jistě byste rádi věděli, kam jsme schovali ten klíček. Tak tohle neprozradím!
Protože to je to krásné malé tajemství, které známe jen my dva.