Cena Hieronyma Lorma: Příspěvek 2014-proza-3

Už delší dobu se snažím tak trochu přemýšlet o tom, co všechno by se dalo psát na téma Kolik podob má láska. Myslím si, že jde o velmi hezké téma, i když právě já tedy žádné velké zkušenosti s láskou nemám. Jen ráda o ní čtu, většinou moc hezké knížky. Nevím tedy, kdo by chtěl číst například o tom, že jsem dostala počítač. Dá se říct, že vlastně nikdy jsem nic takového nechtěla. Jenže v únoru roku 2009 jsem si přece jen koupila aspoň mobilní telefon. Naučila jsem se psát esemesky, no a bylo pak už jen otázkou času, kdy se konečně rozhodnu i pro ten zmíněný počítač. Vždyť skoro všechny moje kamarádky ho už dávno měly! Dnes mám i já notebook s hlasovým výstupem.
Bála jsem se nejvíc toho, jaká bude ostuda, nenaučím-li se s počítačem pracovat. Jistě by mě to pak vůbec ani nebavilo. Pokládám tak za ničím nezasloužené štěstí, že z olomouckého Tyflocentra ke mně začal jezdit velmi dobrý a trpělivý lektor. Bez něho bych neuměla nic.
Naučil mě přijímat i odesílat maily, vždycky jsem si moc ráda s někým dopisovala. Také mi pomohl zaregistrovat se v knihovně digitálních dokumentů. Já bez vidícího průvodce nikam nedojdu, na všech cestách bych docela určitě zabloudila. Teď ale do knihovny chodím sama třeba každý den! Jde to, aniž bych musela vstát od klávesnice, no paráda! Nemusím už čekat, kdy a jaké knihy mně kdo půjčí. Sama si vyberu jen takovou knížku, o kterou mám zájem. Dokonce nemusím ani dodržovat žádnou výpůjční dobu. Zvykla jsem si na počítač možná že až moc. Neumím si teď už ani představit, že bych ho třeba neměla. Vím ale jistě, že by mně už moc chyběl.
Třeba se mýlím, napadlo mě však v této souvislosti, že možná i takovou podobu má láska.