Cena Hieronyma Lorma: Příspěvek 2014-proza-11

Když jsem chodil v Brně do školy pro hluchoněmé, začal jsem se učit hrát šachy. Studoval jsem šachové partie v novinách, a protože jsem ve škole vyhrával, moc se mi to líbilo.
V roce 1965 jsem v Brně na Mezinárodním dni neslyšících hrál na šachovém turnaji a byl jsem na druhém místě. Turnaje se účastnilo šest hráčů. V roce 1999 jsem ve Střelských Hošticích na pobytu LORMu hrál s panem Kolářem šachy, šestkrát jsem prohrál. Pan Kolář umí dobře hrát. Byl i na mistrovství republiky. Měl nápadité myšlenky. V roce 2010 na Kuklíku na zimním pobytu LORMu jsem hrál šachy v „divadle“. Stal jsem se hercem jako šachové figury a dělal jsem podle toho kroky. V roce 2008 ve Sněžném na Lormolympiádě jsem hrál s panem Schneiderem šachy a byl jsem na třetím místě. Ve Vyškově na Lormolympiádě jsem opět hrál hodinu s panem Schneiderem a získal jsem dvakrát stříbrnou medaili v roce 2011 a v roce 2013. Pan Schneider se stal čtyřnásobným vítězem Lormolympiády.
V Brně na klubovně jsem hrál s jednou paní šachy, vyhrál jsem, pak jsem naučil: tah dobrý nebo silný je vyhrát, tah špatný je prohrát, dáma je nejsilnější – 10 bodů, věž je silná – 5 bodů, střelec a jezdec jsou 3 body a pěšec je jeden bod, pohybuje se jako král o jedno pole libovolným směrem, pohybuje se jako jezdec – o dvě pole diagonálně, první pole přeskakuje, pohybuje se jako věž – o libovolný počet polí ortogonálním směrem a pěšci se pohybují o jedno pole přímo dopředu, berou šikmo dopředu a dosáhnou poslední řady, tak se povýší na generála. Každá hra se skládá z jednoho krále, jednoho generála, dvou jezdců, dvou střelců, dvou věží, osmi pěšců – celkem 16 figurek na každé straně. Hru vyhrál ten, kdo dal mat. Šachová partie je velmi zajímavá hra.
Loni v létě jsem hrál několikrát se sestrou, prohrál jsem. Líbilo se mi to, bylo to hezká hra. Šachy jsou moje velká láska.