Příspěvek
Ročník: 2008
Kategorie: Poezie
Číslo: 5
Autor
Jméno: Marie Váňová
Typ a stupeň postižení: slabozrakost, nedoslýchavost
V našem LORMu je jak v ráji, každý rád si zpívá,
mladý, starší i vedoucí, stále se usmívá.
Zpíváme si, že srdéčko naši radost cítí,
když to naše zlaté slunce v okénko nám svítí.
Zpíváme si, že z přírody také radost máme,
s kamarádkou a s přáteli na pochod se dáme.
Pochodujem lesem strání kolem samá krása,
nohy máme otlačeny a rybník: To je spása!
Ve vodě si skotačíme jako malé děti
a pak rychle pospícháme neb už se nám šeří.
Ku večeři zasedáme, slavnostnímu stolu,
vepřo, knedlo si dáváme a pivečko k tomu.
Po večeři opět všichni do zpěvu se dáme,
mladší, starší i vedoucí, všichni si zpíváme.
A když ráno na obloze slunéčko nám svítí,
s veselou se probouzíme, ale už vše končí.
Těšíme se, že se opět v Lormu zase sejdem,
s písničkou a ruku v ruce nashledanou řeknem.