Příspěvek
Ročník: 2006
Kategorie: Poezie
Číslo: 1
Autor
Jméno: Antonín Kačmarčík
Typ a stupeň postižení: Praktická slepota, hluchota
… jak jedno přísloví říká
čas jako voda letí vážení …
nebylo to dávno vlastně včera,
a je to přeci jen už dlouho,
co zvonilo se klíči,
doba zvláštní převratná i zajímavá,
hašteření, revoluční změny,
přesuny té naší měny, vlastenectví žádné,
éra přeměn ať již pěkných dobrých věcí,
údivných ba i na draka, avšak
mimo jiné zrodila nám Lormíka
od miminek z porodnice dítko zcela jiné
do kolébky kmotry, tety, strejdové
mu oděli stuhy pleny červenobílé …
nu a když ta voda i čas je tak rychle tekoucí
z Lormíka nám vyrost hošík smělý,
puberťák nám zvládl úskalí i školy,
za pomocí strejdů, tetek vzdělává se,
zkušenosti sbírá, aby jeho duše přepečlivá,
jež stará se o ovečky zvláštní,
ku prospěchu nám všem stále byla,
dle odkazu pana Hierodonyma …
Tak ať nám prospívá ten 15-letý klučina,
ať v dresu červenobílém úspěchy sbírá,
prospěšný nám všem je a dlouhý život,
je mu předurčeno ale přeci ještě přání jedno,
aby oveček to stádo menší menší bylo,
a kéž by doba přišla někdy,
že by stádo zcela zmizlo,
Lormík hošík kmetem bude co by v rentě
bezstarostně lenošiti mohl ….. je to sen či přání?
Vyzradí nám ten čas rychle plynoucí.
Takže vážené dámy, páni,
kmotry, tetky, strejdové i známí,
mějte starost o tohoto prima kluka,
ať svíček na dortu přibývá mu,
nyní zbývá jenom bum a bum,
letí kolem špunt, je slyšet
Bohemia sektu bublin šum ..
jen připijte si na zdraví strejdů, bratranců,
kmoter i tet ať dožijí se mnoha let.