24. přání splněno u historických vlaků a ochutnávkou piva na Rakovnicku
4. 11. 2019
Roční oslava narozenin společnosti Grayling se pomalu blíží do svého finále, do dnešního dne v rámci kampaně 25 přání bylo již splněno 24 přání hluchoslepých klientů LORM.
Pár dní před říjnovým státním svátkem jsme se s paní Marcelou z Českých Budějovic vydali do muzea Českých drah. Jejím přáním bylo prohlédnout si historické mašiny v tuzemském největším vlakovém muzeu v Lužné u Rakovníka a při té příležitosti také ochutnat místního chmeleného Bakaláře.
Celý den se měl točit především okolo kolejí, výhybek a vlakových souprav. Jak jinak tedy za námi do Prahy mohla usměvavá klientka LORMu přijet než jižním expresem Budvar. Z pražského Hlaváku jsme ale dále do středočeské Lužné vyrazili po asfaltu. Cesta příjemně ubíhala a za okny se dělal nádherný den. Hned za branou muzea jsme se připojili ke školní výpravě, která zde byla na exkurzi. Skupinku vedl bodrý, zasloužilý železničář, který se ve zdejších ocelových ořích vyznal jako málokdo. Zahrnul nás technickými detaily o rakouskouherských mašinách, i unikátními „historkami“ jednotlivých meziválečných i poválečných strojů. Obdivovali jsme tak například lokomotivu, která doprovázela na poslední cestě tatíčka Masaryka, i o něco modernější mašinu, kterou s velkou radostí na kus cesty řídil prezident Havel krátce po svém zvolení do čela naší republiky. Paní Marcela si mohla osahat různé části těchto impozantních strojů od petrolejových svítidel, přes parní kotle až po jednotlivé řídicí prvky. V areálu muzea, který mezitím zalilo teplé podzimní slunce, jsme byli dokonce svědky nakládání uhlí za parní lokomotivu. Vše syčelo, kouřilo a prášilo, uhelné saze poletovaly vzduchem, ale přeci na tom bylo něco hezkého až romantického.
Kolejové propletence, které jsme museli neustále překračovat, nedělaly paní Marcele i přes její handicap vůbec žádné potíže. Nakonec jsme si prohlédli i elektrický vláčkový model a skromnou výstavu bývalé ajznboňácké techniky. Po třech hodinách jsme se s Bardotkou, Karkulkou, Mikádem i Sergejem (přezdívky lokomotiv) rozloučili a vyrazili do nedalekého Rakovníka.
Protože poledne už dávno odzvonilo, usadili jsme se na zahrádce jedné z restaurací na hlavním rakovnickém náměstí a dali si pozdnější oběd. Slunce nás krásně hřálo a dvanáctistupňový Bakalář studil do rukou i hrdla. Posilněni jsme si ještě udělali krátkou procházku centrem města a pomalu vyrazili zpět na Wilsoňák. V autě paní Marcela vyprávěla o svých cestovatelských zážitcích i vášni pro pivo. Krásný podzimní den strávený ve společnosti milé dámy skončil tak, jak začal – u rychlíku Českých drah.
Více o aktivitě 25 splněných přání si můžete přečíst zde: https://1url.cz/PM57D
Zdroj: https://1url.cz/FM6iU
